Bílkoviny neboli proteiny jsou základním stavebním kamenem lidského těla. Jsou pro člověka důležitou a nepostradatelnou živinou, protože si ji tělo z ostatních makroživin (sacharidů a tuků) nedokáže vyrobit. Proteiny se skládají z jednotlivých aminokyselin. Pro sportovce jsou bílkoviny také nezbytně nutné pro novotvorbu a regeneraci svalové tkáně. Bílkoviny jsou také součástí enzymů, hormonů, krevních elementů a v neposlední řadě imunitního systému. Pokud pomineme svaly a tzv. aminokyselinový pool, v lidském těle neexistuje dlouhodobá zásobárna bílkovin jako taková. Tím se bílkoviny liší od zbylých dvou makroživin.

Funkce bílkovin ve výživě

1. strukturální – z bílkovin se vytváří různé tělesné tkáně (např. orgány, svaly...)

2. katalytická a hormonální – enzymy, hormony

3. transportní – např. hemoglobin (přenos kyslíku krví), albumin

4. imunitní – zúčastní se tvorby protilátek (imunoglobulinů, leukocytů…)

5. zásobní – ferritin (zásobní forma železa)

6. pohybová – aktin a myozin ve svalových vláknech

7. acidobazická – tzv. systém pufrů

7. výživová – poskytují tělu aminokyseliny, které jsou zdrojem dusíku a síry (dva prvky, které v jiných živinách nenajdeme); v případě nouze slouží tělu i jako sekundární zdroj energie

Dělení bílkovin ve výživě

U bílkovin se můžeme setkat s vícero druhy dělení. Prvním z nich je dělení bílkovin dle původu, a to na živočišné a rostlinné. S tímto dělením úzce souvisí další dělení, které rozděluje bílkoviny na plnohodnotné, téměř plnohodnotné a neplnohodnotné. Rozdíl mezi těmito skupinami je v zastoupení esenciálních aminokyselin, jejichž vzájemný poměr je důležitý pro samotnou využitelnost bílkoviny v organismu. Mezi plnohodnotné zdroje bílkovin můžeme zařadit vejce a mléko. Skupinu téměř plnohodnotných zdrojů bílkovin tvoří živočišné svalové bílkoviny (maso, ryby). Neplnohodnotné bílkoviny obsahují určitou esenciální aminokyselinu v limitním množství, které brzdí využitelnost bílkoviny, a tento fakt nelze vyřešit ani zvýšením příjmu daného proteinového zdroje. Do této skupiny řadíme potom rostlinné zdroje bílkovin a bílkoviny pojivových tkání (např. kolagen). Obecně se dá prohlásit, že bílkoviny živočišného původu jsou vždy kvalitnější, než bílkoviny rostlinné. Doporučený denní příjem by se měl pohybovat mezi 12 – 15 % (u silových sportovců až 20 % dle individuálních potřeb a situace). 1 g bílkovin poskytne energii o náloži 17 kJ.

Zdroje bílkovin

Jak již bylo řečeno, zdroje bílkovin dle původu máme dva – rostlinné a živočišné. Pokud se budeme držet kritéria plnohodnosti/neplnohodnosti, měli bychom dbát na dostatečný přísun kvalitních živočišných bílkovin, mezi které řadíme vejce, mléko, mléčné výrobky, maso, masné výrobky (kvalitní šunku), ryby. Mezi rostlinné zdroje proteinů jako takové řadíme např. luštěniny a sóju. Bílkoviny poskytnou i zdroje jako jsou např. obiloviny, různé cereální produkty a také skořápkové ovoce (ořechy, arašídy…). Pokud se budeme bavit o poměru konzumace živočišných bílkovin k rostlinným, rostlinné zdroje by neměly být dominantou jídelníčku člověka, protože jak již bylo uvedeno, jejich využitelnost je podstatně nižší a bylo by nutné zvýšit kvantitativní příjem těchto bílkovin, což má negativní dopad na orgány, které se účastní náročného metabolismu bílkovin. Čím je využitelnost bílkovin v organismu vyšší, tím méně jich je potřeba konzumovat. Z tohoto důvodu je nutné mít stravu vyváženou a pestrou, neupřednostňovat určitý zdroj bílkovin (u kulturistů např. proteinové přípravky a maso) před jinými, jinak by mohlo z dlouhodobého hlediska dojít v organismu k aminokyselinové dysbalanci.

Bílkoviny ve sportovní výživě

Pro některé druhy sportů jsou bílkoviny prioritou číslo jedna. Můžeme jmenovat např. kulturistiku a silové sporty. Vzhledem k tomu, že jsou pro tyto sporty bílkoviny důležité, byly v dávných dobách vyvinuty tzv. proteinové suplementy. Tyto doplňky urazily dlouhou cestu, a proto se v dnešní době můžeme na trhu setkat s nepřeberným množstvím značek a druhů těchto proteinových preparátů. V současnosti stojí na čele pomyslného pelotonu syrovátkové proteiny (koncentráty, izoláty a hydrolyzáty), lišící se koncentrací a formou zpracování. V nabídce se dají nalézt i proteiny, které jsou vyrobeny ze sóje, kaseinu (tzv. „night“ neboli noční proteiny), vaječných bílků (případně vaječného albuminu) a nově se objevují na trhu i proteiny z hrachové bílkoviny, které jsou vhodné pro vegany. Kombinací několika zmíněných zdrojů vyrobíme tzv. vícesložkového proteinu, který jsou na trhu již běžně k dostání a tiší se velké oblibě. Nejčastěji to jsou kombinace různě zpracované syrovátky, kaseinu a vaječného albuminu. Nutno ještě podotknout, že nedenaturované proteinové suplementy dosahují lepší biologické využitelnosti a mají pozitivnější zdravotní vliv na organismus, než jejich protějšek – denaturovaný proteinový zdroj.

Nabídku výběrových proteinů naleznete zde >>>